kapela První-Poslední

Sto čtyři tmy se posadily na obzor
a chytly
pevně do dlaní
provazy času

A ty si vážeš na oči černý šátek
a pomalu kráčíš vstříc
mé černočerně pestrobarevné duši
a ty si vážeš kolem pasu černý šátek
vstříc mé černočerně pestrobarevné duši 

i já jsem otevřel okna
a jako dvě dýky letí teď tmou má vyřčená slova
někam mezi ty tmy

a možná pořežou sto čtyři tmy
a sto čtyři bolesti se posadí na obzor
a chytnou
pevně do dlaní
naše duše